2.5 Skladový systém
V požadavcích podniků na skladový systém je značná variabilita.
Proto také řešení skladového systému není záležitost jednoduchá.
Skladový systém je konstruován tak, aby na základě níže uvedených
funkcí splňoval požadavky na skladové hospodářství výrobních a
obchodních organizací. Systém je možné používat i při maloobchodním
prodeji, pokud četnost prodeje není příliš veliká - specializované
prodejny.
1. Základní identifikační údaje, skladové a účetní hodnoty:
- Syntetický účet skladové položky
- Analytický účet skladové položky
- Číslo skladu
- Identifikace skladové položky - 22 míst alfanumerika (řetězec)
- Množství na skladové položce
- Kč na skladové položce
- Průměrná cena skladové položky, udržovaná metodou váženého
aritmetického průměru.
2. Ostatní údaje skladového systému, jejichž údržba se provádí
neúčetní cestou a položky tohoto neúčetního charakteru zásob
umožňují následující sledování:
Minima a maxima na skladové položce s možností výpisů položek přesahující
tyto hranice.
Fakturační cena skladové položky - bez i včetně DPH. V případě
období, kdy dochází ke změně sazby DPH mezi obdobím aktuálním a
předpořízením je v systému také fakturační cena včetně DPH pro
předpořízení.
Fakturační ceny se v mohou udržovat dvojím způsobem. Přímé zadání
fakturační ceny obsluhou nebo propočet fakturační ceny procentem
přirážky na základě průměrné skladové ceny. Pokud je podnikem uplatňován
tento druhý způsob, doporučujeme častou kontrolu vazeb mezi cenou
průměrnou a cenou fakturační.
V případě přímého zadávání fakturačních cen věnujte maximální pozornost
vazbám na nastavení systémového parametru č. 037 - správa a zadání
fakturačních cen.
Dvojí procentická přirážka - zadávaná a skutečná. Speciální cenotvorbou
u souboru skladových položek je také využívání tzv. procentické
přirážky k ceně průměrné pro tvorbu fakturační ceny bez DPH. Pro
zlepšení této funkce jsme rozšířili strukturu souboru skladových
položek o skutečné procento přirážky. V systému máte procento přirážky
pro účely aktuálního zadávání změny ceny. V době tvorby fakturační
ceny formou přirážky jsou obě procenta přirážky totožné (s vlivem
zaokrouhlení). Každé spuštění reindexace bude také provádět vždy
výpočet skutečného procenta přirážky. Máme tedy k dispozici signalizační
mechanismus mezi zadáním ceny procentem přirážky a vlastní skutečnou
přirážkou při změně průměrné ceny položky.
Doplňující identifikační údaje položky - tj. měrná jednotka, jakost,
název položky, regál uložení a individuální komentář.
Zadání koeficientu v případě, že položku evidujeme v podniku v
jiných měrných jednotkách, než jaké jsou uvedeny na fakturách.
V případě zadání tohoto koeficientu program umožní zadat množství
měrné jednotky podle faktury a provede sám přepočet množství pro
zápis do skladového souboru.
Některé z těchto tzv. neúčetních údajů skladových položek jsou
na základě parametrů možné vyblokovat, pokud se podnik rozhodne
je nepoužívat.
Propojení mezi základním modulem účetnictví a položkovým skladovým
systémem je realizováno se záměrem minimalizace pořizování a možností
vytváření některých datových zápisů programově. Tyto záměry lze
realizovat při přesně definovaných pravidlech mezi skladovým hospodářstvím
a základní ekonomikou. Základním prvkem systému je to, že každá
skladová věta materiálu, zboží nebo výrobků na skladě obsahuje
příslušnou vazbu na účtovou osnovu.
U podniků s rozsáhlou datovou základnou skladů je ještě možnost
instalovat variantu s návazností skladových položek na účetnictví
tak, že první dva znaky skladové položky jsou totožné s analytickým
účtem. V tomto případě pak musí položka začínat číselně.
Na základě znalosti účtu podle skladové položky jsou přímo
programem podle příslušných režimů doplňovány účty spotřeb, prodejů
a tržeb, viz následující příklad.
Vzhledem k tomu, že na účtech 612 a 613 jsou účtovány jak
produkce, tak spotřeby a prodeje, bylo v systému nutné upravit
pravidla analytické evidence. U účtů spotřeb je analytický účet
totožný s účtem skladové položky, u účtů prodeje výrobků a polotovarů
je k analytickému účtu položky přičítána konstanta 500.
Příklad:
Účet skladu |
Účet spotřeby |
Účet prodeje |
Účet |
|
|
Odpis ze skladu |
tržbový |
112 062 |
501 062 |
542 062 |
642 xxx |
123 022 |
613 022 |
613 522 |
601 xxx |
122 056 |
612 056 |
612 556 |
601 xxx |
132 072 |
504 072 |
504 072 |
604 xxx |
xxx - analytický účet je volitelný podnikem
Při použití syntetických účtů skladového hospodářství s analytikou
0 až 899 program neumožňuje vytvořit zápis bez zadání čísla skladu
a identifikace skladové položky. Ihned při účetním zápisu příjmu
je interaktivním způsobem řešen zápis na skladovou položku.
Analytické účty v intervalu 900 - 999 NEJSOU vázány na položkový
skladový systém - je umožněno na těchto účtech evidovat zásoby
buď pouze účetně nebo využívat jiných programových modulů na skladové
hospodářství.
Další podstatnou záležitostí je to, že příjem materiálu na sklad
může být prováděn přímo zápisem pořízení došlé faktury. Je tedy
nutné v tomto případě opatřovat došlé faktury údaji pro zápis příjmu
na skladovou položku buď formou doložení příjemky nebo přímo označením
skladu a položky na faktuře. Je tímto způsobem zlikvidováno fázové
zpracování a zabezpečena minimalizace pořizování údajů. Propojením
zápisu došlé faktury s jejím zúčtováním, včetně příjmu na sklad,
je systémem vynucována důslednost oběhu prvotních dokladů.
Dalším faktorem, který bylo nutné realizovat, je možnost příjmu
na skladovou položku nejen v množství a penězích, ale také pouze
v penězích. Jsou to případy připočítání nákladů na dopravné buď
formou dodavatelskou nebo aktivací vlastní činnosti.
U podniků s rozsáhlým skladovým hospodářstvím je možné využívat
dvoufázovou likvidaci příjmu zásob - 112/111 příjemkou (v programu
vedlejší pracoviště) a 111/321 při likvidaci faktury. U zboží samozřejmě
účty 131 a 132.
Systém umožňuje provádět výdeje zásob, zboží nebo výrobků do mínusu.
Bylo tedy nutné věnovat maximální pozornost cenovým relacím, kterými
bude realizována část výdejů ze skladu, která je ve většině programů
automatizována a systém n e u m o ž ň u j e v žádném režimu měnit
cenové relace výdejů. Pro výdeje je použit systém průměrných cen,
které se počítají metodou váženého aritmetického průměru. Na základě
výdeje do mínusu, který tedy předchází příjem, může při zpracování
dojít k řadě nepřesností v cenách výdejů ze skladu. Proto byl uplatněn
systém, na základě něhož jsou výdejní ceny zásob v průběhu měsíčního
období z á l o h o v á n y s tím, že účetní uzávěrka každého měsíce
provede výpočet průměrné ceny ze stavu zásob k počátku měsíce a
příjmů v daném měsíci. Takto spočítanou průměrnou cenou provede
aktualizaci všech výdejů materiálových zásob uskutečněných v průběhu
měsíce.
Tento způsob na základě důkladné analýzy a zkušeností vede k naplnění
zákona o účetnictví. Z hlediska cen výdeje zásob je však nutné
všechny tisky pro účely archivace a kontrol provádět výhradně po
ukončení měsíce, t.j. využívat režimy tisku z archivních dat.
Příjem zásob přes účty 111,131
Dvoufázový příjem zásob je vhodné uskutečňovat u větších podniků,
kde zápis na skladové položky provádí skladník, a příjem se provádí
příjemkou. Pokud je prováděn dvoufázový příjem na sklad, je třeba
mít k dispozici systém, který umožní sledování pohybu na účtech
111, 131. Tímto systémem je saldokonto. Při této variantě příjmu
na sklad je nutné počítat s tím, že může být zanesena příjemka
bez znalosti faktury nebo příjemka vzniká až po dojití faktury.
Vzhledem k těmto možnostem je náš systém vybaven tzv. číslem dodávky,
které se stává párovacím klíčem saldokonta u těchto účtů.
Pokud je příjemka v systému zaúčtována jako první, určuje číslo
dodávky a při zaúčtování faktury je třeba zadat stejné číslo. Jedna
faktura může být zaúčtována pomocí více příjemek a tedy s více
čísly dodávek. Systém čísel dodávek je volitelný podnikem. Doporučujeme
používat jednu z těchto variant:
1. První příjemka - číslo dodávky zadávat stejné s číslem příjemky.
Následné zaúčtování došlé faktury - do čísla dodávky se pořídí
číslo příjemky.
účet 111,131,389 účty skladu
──────────┬─────────────── ───────────────┬───────────────
│ 1.účetní operace │
│ příjem příjemkou │
┌────── │ ───────────────────────────── │
│ │ číslo dodávky se rovná │
│ │ číslu příjemky │
└─────────────────────────────────────┐
│
účet 321 │
──────────┬───────────── │
│ ─────────────────────────┘
│2. úč. operace- zadává se ve formul. došlé faktury
│č. dodávky podle toho, jak je pořízeno v příjemce
│(příjemku je vhodné přiložit k faktuře)
Tato varianta příjmů na sklad je doporučovaná, a zde je systémem
parametrů podporován soulad čísla příjemky a čísla dodávky - viz
podnikové parametry systému.
2. Pokud je nejprve zaúčtována došlá faktura - do čísla dodávky
pořídit číslo faktury. Při pořizování příjemky je třeba opět
do čísla dodávky pořídit číslo faktury.
účet 321 účty 111,131,389
──────────┬─────────────── ───────────────┬───────────────
│ 1.účetní operace │
│ faktura │
│ ───────────────────────────── │ ──────┐
│ číslo dodávky se rovná │ │
│ číslu faktury │ │
│
┌──────────────────────────┘
│
│ účty 112,132
│ ─────────┬─────────
└───────── │
│
2. účetní operace příjemka, do │
čísla dodávky je třeba pořídit │
stejné číslo jako u faktury │
Tuto variantu nedoporučujeme - neodpovídá systémem účtování
charakteristice systému. Příjmy na sklad jsou zanášeny do systému
vždy se zpožděním, které se rovná minimálně času mezi vlastní
dodávkou materiálu (zboží) a fakturou. Při této variantě příjmu
musí být zpravidla použit výdej položek do mínusu se vším,
co k tomu patří.